O naší společnosti
Výběr z fotogalerie

Historie majetkové držby

Lesy města Písku jsou historickým majetkem města. August Sedláček, písecký historik, datuje přechod královského panství, rozloženého od Mirotic k Těšínovu, do správy města rokem 1509. Město dále přikupovalo lesní půdu až do velikosti malého knížectví, jehož cena daleko přesahovala hodnotu dnešního mětského majetku. V roce 1691 bylo majetkové právo vloženo do městských desek a držení lesů  zůstalo v majetku města až do roku 1959, kdy byly městské lesy jako jedny z posledních převedeny pod správu státních lesů.

V roce 1930 vlastnilo město 6790 ha rozdělených do šesti polesí. Menší lesní celky byly spravovány přímo z lesního úřadu. V čele úřadu stál vrchní lesní rada – lesní hospodář. Ve 20. století do roku 1959 to byli: ing. Knapp, ing. Lázňovský, ing. Procházka a Antonín Scheichel.

Lesy města Písku s.r.o. Za počátek odborného lesního hospodářství lze považovat rok 1816, kdy po geodetickém zaměření byly lesy rozděleny do revírů a hájenství. První komplexní hospodářský plán byl vypracován v roce 1887 s platností na 10 let. Od této doby jsou desetileté hospodářské plány pravidelně vyhotovovány. Do roku 1953 byl zaměstnancem městských lesů také taxátor. Po zestátnění taxační práce zajišťoval Lesprojekt.

V původních lesních porostech byly hlavními dřevinami buk, jedle a dub. Bukojedlové porosty byly ve velké míře ještě zachovány v 18. století. Obava z nedostatku paliva spolu s počátkem holosečného způsobu hospodaření vedla počátkem 19. století k rozsáhlým borovým výsadbám. Zbytky těchto porostů byly likvidovány jako přestárlé v 70. letech minulého století. Koncem 19. století začala hromadnější výsadba smrků.

Obnova lesů v minulosti byla přirozená. V první fázi převládal nálet osiky a břízy, teprve později jedle. Postupem doby dochází k holosečnému hospodaření, jež kulminovalo v období let 1856-70. Paseky měly výměru 10-16 ha a obnově lesa předcházelo polaření. Obrat ve způsobu hospodaření nastal v roce 1876, kdy nastoupil lesmistr Zenker. Přestalo se polařit, zmenšila se výměra a šíře holin. Přirozená obnova se však začala ve větší míře uplatňovat až kolem roku 1920.

Porosty píseckých lesů jsou nejvíce poškozovány větrem. Polomy, způsobené větrem, jsou za

Lesy města Písku s.r.o.

znamenány v letech 1864, 1868, 1870, 1875, 1879, 1902, 1924, 1929, 1931, 1967, 1971, 1990. Škody způsobené v letech před rokem 1929 nebyly významné. Po nejrozsáhlejší zaznamenané větrné kalamitě ve 30. letech bylo v píseckých horách zpracováno 213 682 m³ polomového dřeva.

Sněhové polomy mají také svojí posloupnost - 1875, 1876, 1897, 1905, 1939, 1944, 1979. Polom v roce 1939 je nejrozsáhlejší kalamitou ve 20. století. Následkem téměř 1 m vysoké vrstvy mokrého sněhu padlo a bylo následně zpracováno 680 000 m³ a bylo zalesněno více než 1 000 ha holin. K obnově zničených porostů se používají listnaté odrostky a poloodrostky.

 
01.08.2017 publikoval: Jiří Keclík



Nahoru